Pracovní postup (workflow)

V rámci řešení projektu byla zpracována detailní modulární specifikace pracovního postupu (workflow), využitelná jak při tvorbě nové znalostní báze, tak při editaci a aktualizaci stávajícího obsahu.

1. fáze – akvizice znalostí

Proces: Vyjádření znalostí prostřednictvím výroků v přirozeném jazyce.
Výstup: Výrok v přirozeném jazyce.
Zdroje:

• definice termínů ve výkladovém slovníku (definice z TDKIV, vlastní formulace)
• výroky odvozené z výsledků obsahové analýzy vybraných odborných dokumentů (uplatnění principu literary warrant)
• výroky zpracované doménovým expertem

Kroky:

• Vytvoření výroku. Vyjádření znalostí větami přirozeného jazyka (např. „Funkcí systému organizace znalostí je podpora procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem“).
• Určení typu výroku: deklarativní – procedurální. Další fáze se týkají deklarativních výroků.

2. fáze – analýza znalostí

Proces: Nalezení a vyjádření subjektů, objektů a predikátů.
Výstup:
Standardizované vyjádření pojmů a predikátů.
Zdroje:

• výroky v přirozeném jazyce
• termíny z rejstříků odborných publikací

Kroky:

• Nalezení subjektů a objektů (např. „organizace znalostí“).
• Doplnění seznamu subjektů a objektů o termíny z rejstříků odborných publikací.
• Standardizace vyjádření subjektů a objektů (1. pád sg., přirozený slovosled u víceslovných výrazů).
• Výběr preferovaných termínů, jež budou označovat pojmy.
• Nalezení predikátů.
• Standardizace vyjádření predikátů (domain – definiční obor, range – obor hodnot)

3. fáze

Proces: Indexování (kategorizace, zatřídění) pojmů a predikátů podle definovaných ontologických tříd, tj. podle faset a podle Klasifikačního systému literatury oboru organizace znalostí (klasifikace KO Literature ). Rozdělení pojmů na 2 skupiny: 1. „jádro“ oboru organizace znalostí, 2. kontext oboru organizace znalostí.
Kroky:

• Definování faset (využití metodiky Denton – Spiteri).
• Kategorizace pojmů (tj. preferovaných termínů) do faset.
• Kategorizace pojmů do skupin – jádro a kontext.
• Klasifikace pojmů (tj. preferovaných termínů) do klasifikace KO Literature.
• Kategorizace predikátů.

Výstup:
Definované vztahy pojem–faseta a pojem–klasifikace.
Vytvoření dvou skupin pojmů – jádro a kontext oboru organizace znalostí.
Definovaný vztah predikát–kategorie.

4. fáze

Proces: Určení vzájemných vztahů pojmů a vzájemných vztahů predikátů: hierarchie, asociace.
Kroky:

• Definování generických hierarchických vztahů mezi pojmy z jádra.
• Definování asociativního vztahu k pojmu z jádra pro každý pojem z kontextu.
• Definování ostatních potřebných vztahů mezi pojmy z jádra a z kontextu.
• Definování vzájemných vztahů predikátů.
• Zápis vztahů do databáze.
• Automatické vytvoření odvozených vztahů.

Výstup:
Definované vzájemné vztahy pojmů a predikátů.

5. fáze

Proces: Propojení pojmů a predikátů (viz Propojená data).
Vnitřní propojení:

• Pojem–Pojem, Pojem–Dílo, Pojem–Agent ad.

Vnější propojení:

• Propojení na externí pojmy a zdroje z relevantních jmenných prostorů (např. česká Wikipedie, česká DBpedie, TDKIV, KZK, NA ČR, EUROVOC, PSH).
• Propojení na externí predikáty z relevantních jmenných prostorů (např. SKOS, FRBR, RDF, FOAF, OWL).

Výstup:
Začlenění pojmů a predikátů do RDF linků s informací o jejich vnitřním a vnějším propojení.

6. fáze

Proces: Tvorba formalizovaných výroků
Kroky:
Nahrazení provizorních definic (ty se přesunou do poznámky) formalizovanými výroky v RDF formátu, sestavenými z definovaných pojmů (ve funkci subjektů/objektů) a predikátů.
Výstup:
Formalizované výroky.
Příklad:
subjekt: ontologie
predikát: má nástroj
objekt: axiom

7. fáze

Proces: Vizualizace znalostí.
Zpracování UML diagramů (vizuální vyjádření „znalostního grafu“):

• pro deklarativní znalosti diagram tříd
• pro procedurální znalosti diagram aktivit (aplikační profil Eriksson-Penker)