Provedení Kódy pro názvy jazyků – Část 1: Dvoupísmenný kód (2003)

AB (ISO, EB-překlad a doplňky): Český překlad mezinárodní normy ISO 639-1. --- Popisovaná mezinárodní norma nahradila předcházející normu ISO 639:1988 (v té době ještě neměla dílčí části, poprvé byla samostatně publikována až norma ISO 639-2 v roce 1998). --- Dílčí norma ISO 639-1 a její český překlad ČSN ISO 639-1) stanovuje dvoupísmenné kódy pro jména jazyků (tzv. identifikátory jazyka). Dvoupísmenné identifikátory byly v normě ISO 639-1 zpracovány zejména pro využití v oblasti terminologie, lexikografie a lingvistiky, lze je však použít pro jakékoliv jiné aplikace, které vyžadují vyjádření jazyka v dvoupísmenné kódované podobě, zejména pak v počítačových systémech. (Norma ISO 639-2 zahrnuje všechny jazyky obsažené v ISO 639-1 a navíc všechny další jazyky a jazykové skupiny, které mohou být kódovány pro speciální účely, je-li třeba větší specifičnosti v kódování). Jazyky uvedené v ISO 639-1 jsou fakticky podsouborem jazyků uvedených v ISO 639-2. Každý prvek kódu jazyka ve dvoupísmenném kódu má odpovídající prvek kódu jazyka v třípísmenném kódu, nikoliv však bezpodmínečně naopak. Dvoupísmenný kód byl vypracován pro praktické využití pro většinu hlavních světových jazyků, které jsou nejen nejčastěji zastoupeny v souhrnu světové literatury, ale obsahují také významné množství speciálních jazyků a terminologickou slovní zásobu. Další identifikátory jazyků se tvoří tehdy, když se prokáže existence významného dokumentačního korpusu psaného ve speciálním jazyce a existence terminologické slovní zásoby. Jazyky určené výlučně pro strojové použití, jako jsou počítačové programovací jazyky, nejsou do těchto kódů zahrnuty. --- Norma ČSN ISO 639-1:2002 uvádí v hlavní řadě (v tabulkové formě) jazyky v abecední uspořádanosti podle české varianty jejich jména, připojena je varianta anglická, francouzská a varianta původního domácího jména a na konci dvoupísmenný identifikátor/kód (například: fríština – Frisian – frison – frysk - fy). Hlavní řada je doplněna uspořádaností podle francouzské varianty jména, podle původního domácího jména a podle dvoupísmenného identifikátoru.